V září do Číny

sobota 25. září 2021 0:00, Věra Vrabcová

foto V sobotu 18. září 2021 se konalo druhé setkání členů Zoologického klubu, které bylo opět spojené se zajímavou přednáškou.

Přednášejícím byl Stanislav Lhota, který přítomné posluchače z řad ZK, ale i široké veřejnosti, přenesl svým povídáním do daleké Číny. Nejprve se však konala formální část setkání, kdy byli účastníci přivítáni v přednáškovém sále Muzea Ústí nad Labem. Novinkou byla změna kontaktní osoby, kterou se nově stal pracovník muzea, entomolog Miloš Trýzna, který se setkání také zúčastnil a všem přítomným se představil. Byly projednány některé plány a společné aktivity, které by bylo možné v budoucnu podniknout. Vzhledem k tomu, že každý má řadu vlastních soukromých aktivit, je důležité dávat si raději menší, ale splnitelné cíle J. Padl návrh na společnou exkurzi do přírody, kterou by bylo možné zajistit vlastními silami, pravděpodobně ještě v říjnu. Dále se znovu tématem stal zpravodaj Natura vivet, distribuce výtisků a e-mailový adresář možných čtenářů.

Ještě před přestávkou shrnul Standa Lhota situaci ohledně projektu Pesisir Balikpapan v Indonésii a zmínil se i o své cestě do Konga, odkud se před týdnem vrátil. I zde se rýsuje ochranářský projekt podporující místní faunu, vlajkovými zvířaty jsou gorily. Poté se již všichni přítomní zaposlouchali do zajímavého pohledu na čínskou velmoc, její historii a tradice, na mentalitu obyvatel i jejich vztah k přírodě, na státní zřízení i na obrovský rozmach země, který ovlivňuje zbytek světa. Samostatnou kapitolou je otázka tradiční čínské medicíny související s trhy se zvířaty, kde lze v krutých podmínkách nalézt řadu druhů, z nichž mnohé figurují na seznamu ohrožených živočichů. V Číně bylo již vyhubeno několik velkých savců, např. tygr indočínský, medvěd malajský či gibon bělolící. Stejný osud potkal sladkovodního delfínovce čínského, který doplatil na prudkou industrializaci Číny v posledních desetiletích, a na rybolov, kdy se stal vedlejším úlovkem na zařízeních určených pro lov ryb. Snahou vlády je poskytnout obyvatelům stále vyšší životní úroveň, z toho důvodu je např. řada vesnic vysídlována a místní jsou přestěhováni do měst, které prudce rostou a modernizují se. Konzumní způsob života Číňanů však ovlivňuje celý zbytek světa, neboť díky velkému počtu obyvatel je země nucena čerpat suroviny z jiných států. Protislužbou může být i financování staveb čínskými bankami, např. kontroverzní stavbu přehrady Batang Toru na Sumatře, která ohrožuje populaci kriticky ohroženého orangutana tapanulijského, financuje Bank of China. Závěrem těchto poněkud deprimujících informací zazněla i výzva, jak si s přílivem čínského zboží a dalších výrobků poradit. Je to možná kapka v moři, ale každý se může rozhodnout, zda chce omezit svoji spotřebu a vybírat si věci, které opravdu potřebuje, tedy nekupovat zbytečnosti, nepodléhat reklamám a zachovat si zdravý úsudek.

fotogalerie