Valné hromady se zúčastnilo 18 členů ZK, všichni s volebním hlasem. Vzhledem k funkčnímu období volených orgánů ZK, které je tříleté, bylo nutné navrhnout a zvolit pět členů výboru a tři členy kontrolní komise včetně jejich předsedů. Bylo odhlasováno složení výboru ZK (Vrabcová, předseda, Padalíková, Balejová, Slámová, Polanská) a složení kontrolní komise (Najbert, předseda, Pluhařová, Pavlíková). Na programu dále byla informace a diskuze ohledně zpravodaje Natura vivet 4/2024, informace o umístění výroční zprávy na webu ZK, poděkování členům za pomoc při akcích v zoo a termín příštího setkání (14. 9. 2024).
Před začátkem přednášky primatologa Stanislava Lhoty došlo k předání historicky prvního daru ZK, knihy Etologie, na které se podílel :-). Poté následovala přednáška o třech „nej“ lemurech z Madagaskaru. Prvnímu z nich a zároveň nejpodivnějšímu, ksukolu ocasatému, byla věnována přednáška v roce 2016, takže se o něm zmínil jen okrajově. Druhý z nich, indri babakoto, byl označen jako největší a nejhlasitější. Jedná se o denní druh lemura s černobílou srstí, který kromě pohybu v korunách stromů slézá i na zem, kde si požíráním jílu a hlíny doplňuje minerální látky. Pozorování zvířat, výzkum studentů a spolupráce s místními obyvateli probíhaly v rezervaci Misinjo, která sousedí s NP Andasibe-Mantady a která nabízí turistům výpravy za indri. Zdejší ekoturismus má své kladné i záporné stránky (+ = příjem peněz, - = nadměrný kontakt s lidmi, který zahrnuje provokování jejich vokalizace a mění přirozené chování lemurů).
Mezi nejvzácnější a nejvybíravější lemury patří lemur širokonosý, který byl sledován v NP Ranomafana. Spolu s ním zde žije lemur zlatý (objeven v 80. letech minulého století) a lemur šedý, všichni tři se řadí mezi tzv. bambusové lemury podle potravy, kterou se živí. Na jedovatý kyanid obsažený v bambusu se u nich vyvinula rezistence, tou je jeho vylučování močí a rychlý průchod trávicí soustavou. V NP Ranomafana působí výzkumná stanice Centre ValBio, která se věnuje ochraně, výzkumu, vzdělávání, agrolesnictví, komunikaci s místními obyvateli, pořádání kurzů… Od 80. let se zde počet lemurů zlatých zdvojnásobil, lemuři šedí jsou běžní, ale lemurů širokonosých rapidně ubývá, pravděpodobně kvůli konkurenci dalších dvou druhů. Proběhl pokus o jejich přemístění z jiných lokalit, ale neúspěšně.
Na závěr setkání se někteří členové připojili ke společné prohlídce nové průchozí expozice pro klokany s komentářem vedoucí zoologického útvaru Petry Padalíkové.